Dříve si lide pod pojmem droga představili jakoukoliv bylinu či živočišný materiál s léčebnými účinky. Dnes je droga definována jako: přírodní nebo syntetická látka, která splňuje dva základní požadavky: a) ovlivňuje prožívání reality (psychotropní efekt), b) může vyvolat závislost.
Civilizační význam konopí
Potřeba prožívat stavy změněného vědomí je stará jako lidstvo samo. Psychoaktivní látky se užívaly odedávna a v tradičních společenstvích byly stavy změněného vědomí považovány za součást procesu růstu osobnosti a jako prostředek sloužící k obnově psychických sil. Některé náboženské tradice těchto stavů dosahovaly duchovním cvičením, meditací nebo jinými způsoby bez použití psychoaktivních látek, u jiných byly tyto látky nedílnou součástí náboženských obřadů a společenských rituálů. Stav změněného vědomí člověku otvírá širší perspektivy v jeho pohledu na svět kolem i uvnitř něho.
Stav změněného vědomí člověka obohacuje v jeho životní zkušenosti a také ulevuje od psychologického utrpení. Je proto jen přirozené, že v moderní společnosti, v níž je jedinec neustále vystavován nejrůznějším stresům, existuje poptávka po látkách, který je pomáhají lépe snášet. A touha po osobnostním růstu jedince je v dnešní západní společnosti považovaná za naprosto legitimní, takže není divu, když k jeho dosažení používá všechny prostředky, které jsou pro něj dostupné – včetně psychoaktivních látek.
Konopí bylo jednou z prvních hospodářských plodin, které lidstvo pěstuje, dokonce možná tou úplně první. Do jaké míry jeho užívání ovlivnilo vývoj lidské psychiky, se můžeme zatím jen dohadovat. Avšak mnozí významní světoví filozofové a psychologové jako např. William James, Carl Jung, Stanislav Gróf jsou přesvědčení, že lidstvo by bez schopnosti prožívat stavy změněného vědomí nemohlo plně obnovovat svůj tvůrčí a kulturní potenciál. Užívání konopí tedy souvisí s naplňováním základních lidských potřeb, a proto jeho kriminalizace odporuje základním lidským právům.